Práce Sheily Kitzingerové vychází na jedné straně z poznatků Dick-Reada a Lamaze a na druhé straně z vlastních profesních zkušeností z oboru sociálních věd a dále ze zkušeností s porody jejích pěti dcer (1). Ve svých početných knižních publikacích a přednáškách apelovala na přírodní sílu a zodpovědnost každé těhotné, rodičky a kojící matky. Pokládá individualitu, kulturní orientaci a společenské vlivy do centra předporodní přípravy. Její práce má charakter emancipační, povyšuje zkušenosti a posiluje osobnost těhotné ženy. Vědomě získávala do svých kurzů i muže, a to proto, aby upevnila partnerskou podporu během těhotenství, porodu a kojení až do pozdější péče o dítě. Téma jako změněný partnerský vztah, společenské podmínky, obtížné praktiky při porodu a v šestinedělí jsou důležitou součástí kurzů Kitzingerové. Kromě konkrétních informací se snažila o výměnu informací mezi ženami a muži (idea samostatnosti). V případě nutnosti se věnovala jednotlivým ženám samostatně, v případě speciálních konfliktů je předávala dále k příslušným specialistům. Její cvičební program se koncentroval na poznání vlastního těla, např. používala uvolňovací programy podle Stanislawského, který jako herec pracoval se znázorněním pomocí obrázků.
Dále zdůrazňovala hodnotu relaxačního dechového rytmu a cvičila se ženami zdůrazněné vydechování s vokály (vzdychání, sténání). Pro zesílené dýchání při velmi silných porodních bolestech na konci I. doby porodní poukazovala na možnost tzv. vysokého dýchání (dýchání kolibříka). Hlavní důraz kladla na relaxaci svalstva pánevního dna, které dosahovala cíleným relaxačním tréninkem. Zásadně se vyhýbala slovu “tlačit”, nahrazovala je výrazem “vysunutí nebo vydýchání plodu”. Vždy zdůrazňovala, že při tomto postupu je možné se vyhnout epiziotomiím, ovšem současně doporučovala masáže hráze. Upřednostňovala polohy vsedě během I. doby porodní. Za tímto účelem vyvinula speciální stoličku pro těhotné, její modifikací je dnes relativně často používaná tzv. Maya-stolička. Cílem Sheily Kitzingerové bylo odstranění strachu z ”průchodu a opuštění” dítěte. Méně se zaobírala bolestí, ale mnohem více životní zkušeností, která podle ní přispívá ke zrání ženy. Mnoho porodních asistentek dnes pracuje podle Sheily Kitzingerové, informace získávají buď prostřednictvím jejích publikací, nebo přímým kontaktem přes její zastoupení, která má v různých částech světa (1, 2, 3).
Literatura
1. KITZIGER, S. Frauen als Mutter. München : Kosel, 1980.
2. PEČENÁ, M., ČEPICKÝ, P., et al. Koncepce přípravy těhotných žen k porodu. Čs. Gynek., 55, 1990, s. 768–772.
3. READ, DG. Childbirth without Fear. London : Heinemann, 1944.